Náš příběh
Ahoj jmenuji se Martin Lattenberg a rád bych vám povyprávěl příběh vzniku Batohamy, kterou jsem založil s mým dobrým kamarádem Davidem Březovským. Vždy jsem věděl, že ihned první letní prázdniny po dovršení 18 let mi již nic nebude bránit v tom, abych se konečně sám vydal na dvouměsíční poznávací cestu s batohem. Rozhodl jsem se pro vycestování do Indie a Nepálu. Pro Indii jsem se rozhodl, protože je cestovatelsky velmi různorodá. Pro Nepál, protože miluji hory, odmalička jsem jezdil aspoň na ty české kopce, jak lyžovat, tak po nich jen chodit. Každý den jsem potkával nové lidi, většinou místní, a jelikož jsem byl na cestě sám, neměl jsem si ani s kým jiným povídat.
Na mnohých místech jsem viděl, že lidé, které jsem potkal, jen nastavují ruce a chtějí peníze od turistů. Nelíbilo se mi to. Jakmile jsem někomu ty peníze dal já, či jiní, nikdy jim to nestačilo a chtěli více. Dále kvůli tomu, že jakmile dostal peníze jeden, objevilo se 10 dalších, co peníze chtěli také. Kromě nových lidí jsem se denně setkával s novými produkty a zbožím, které mě sice oslňovalo, ale v batohu jsem na všechno neměl dost místa. Jednalo se převážně o místní výrobu, a proto mi bylo jasné, že se mi zpětně tyto produkty ani nepovede na evropských trzích dohledat, jelikož si malé, sofistikované manufaktury nemohou dovolit globální export.
„A právě tohle mi vnuklo myšlenku na vytvoření Batohamy."
V Nepálu jsem se při mém výšlapu do základního tábora Mt. Everest setkal s batohy vyrobenými z hempu (= konopí), o kterém jsem již něco málo věděl. Nicméně má dosavadní vědomost nebyla nic ve srovnání s možností setkání se s ruční výrobou oné tkaniny. Batohy mi okamžitě padly do oka nejen díky svému vzhledu, ale také díky všem svým výhodám (od pevnosti materiálu až po ekologičnost a originalitu). Věděl jsem, že jestli s projektem Batohama někdy začnu, bude to právě s těmito batohy. Před odletem z Nepálu jsem v ulicích Káthmándů viděl také peněženky, které upoutaly mou pozornost. Po chvíli jsem se seznámil s majitelem malého obchůdku a následně i s jeho synem. Vzali mě do své rodinné manufaktury, kde mi téměř na počkání ušili peněženku, kterou jsem si sám navrhl. Tušil jsem již tehdy, že se buduje dobrý vztah, a to jak na obchodní, tak přátelské rovině. Batoh a peněženku jsem si z Nepálu přivezl domů a od roku 2017 denně oba produkty užívám, doposud mě nezklamaly. S jistotou mohu prohlásit, že Nepálem naše cesta nekončí!
