Delhi

V Novém Delhi mi mé cestování odstartovalo. Bylo to poprvé co jsem někam vyjel sám, jen s batohem a bez žádného plánu a teď na to vzpomínám s očima vzhůru. Je toho tolik, co bych svému mladšímu já poradil, ale jak se znám, stejně bych neposlech ani sám sebe a prošel bych si vším úplně stejně.

B2B1D2C5-5CA9-4B84-9223-76BE593CAB70 

Přiletěl jsem těsně po půlnoci a neměl jsem ani nejmenší tušení co mě čeká. Indové na mě čekali jako na kořist. Okamžitě se na mě sběhli taxikáři, kteří mě chtěli odvést do mého hotelu. Neměl jsem žádné peníze, tak mě prvně dovezli k bankomatu, abych aspoň jim měl jak zaplatit a pak mě odvezli do mého hostelu, ve kterém jsem zjistil, že nemají recepci otevřenou i přes noc a po zavolání mi sdělili, že mají plno a má více než měsíc stará rezervace je nezajímá, prostě pro mě nemají pokoj. Taxikář mě tedy odvezl do hotelu, do kterého asi pravidelně vozil turisty a měl z nich drobnou provizi. Do teď si nejsem jistý, jestli má rezervace byla opravdu zrušena bez důvodu, nebo jestli mě taxikář jen nějak obelstil, abych musel do hotelu podle jeho výběru a on si vydělal o pár korun víc.

 

Na druhý den mě ten stejný taxikář, který očividně čekal, jelikož věděl, že budu potřebovat někam odvést, odvezl do “jediného certifikovaného centra pro turisty”. Těhle center je z Delhi milion a každé ukáže samo sebe na mapě - všechna centra na jednom a tom samém místě mimochodem. Některá tahle centra má dokonce vlastního policistu, aby vypadala o něco víc důvěryhodně. Policista samozřejmě zapřísahá, že tohle je opravdu certifikované centrum a opět dostane jistou provizi. Korupce je v Indii příšerná

 

Kromě lidí, kteří se vás v Delhi snaží podvést, okrást nebo jinak využít, protože jste turista a tudíž máte asi spoustu finančních prostředků a nejspíš ani nevíte jak to v Indii chodí, jsou zde ovšem i vyjímečně milí a nápomocní lidé, jen je potřeba mít štěstí a narazit na ně.

 

Delhi je velmi přelidněné, jelikož je to místo, kam lidí chodí za “lepším životem” a za příležitostmi. Nicméně i tak je zde spousta slamů, ve kterém vidíte lidi spát na ulici, na zemi, pod kusem děravého plechu, a to i včetně dětí. 

 FB702017-5E45-4623-8BE6-DDA1A9A6D453

Je ze spousta organizovaných dětských “žebračů”, jelikož lidé dají peníze spíš dítěti než dospělému. Tyhle děti ovšem přinesou peníze buďto dospělým, kteří se o ně “starají” nebo svým rodičům. Děti jsou často závislé na drogách již od předškolního věku. To z jednoduchého důvodu - celý život neviděly nic jiného než své okolí užívat drogy. Procházka parkem plným jehel a dětí se mě docela dotkla, ale jsem rád, že mě tam můj místní kamarád vzal a popisoval to, jak to doopravdy chodí.

 

V Delhi je také naprosto normální provozovat jakýkoli byznys kdekoli na ulici, bez licence, bez placení daní, bez ničeho. Od přeprodávání selfie tyčí, přes ovoce a zeleninu až ke stříhání vlasů a holení vousů. 

F5F5CD1B-F008-4483-B16D-10A55B2B8414

I přes to, že jsem ze Zlína, tak jsem nevěděl jak moc Baťa spolupracoval s Indií, viděl jsem obchod s botami ze Zlína na každém rohu a spousta Indů odpověděla “aaaaa from Baťa’s country” když jsem jim řekl, že jsem z České Republiky. Pokud do Indie pojedete, určitě to zkuste zmínit, otevře to prostor pro konverzaci s místními. Kromě Bati ještě znali pár fotbalistů.

 4580924C-25EE-410C-9125-6561DA4B32C2

Snažil jsem se navštívit také památky a hned na první mě zastavilo asi 5 indů s prosbou o fotku. Když jsem je chtěl ale vyfotit, tak že ne, že chtějí fotku se mnou. Připadal jsem si poprvé v životě jako celebrita a kupodivu jsem si tak připadal docela často po celou dobu mého pobytu v Indii.

A8CB9AC6-3155-40E9-8D13-5D8C8BB8055A

Z Delhi jsem odjížděl vlakem. Na nádraží jsem narazil na pána, který mi dal kontakt na mou “indickou rodinu” z Bidnan Nagaru (o které se můžete dočíst v jednom z předešlých blogů), nikdy bych takovou náhodu nečekal, ale je to také jeden z důvodu, proč se od té doby snažím cestovat sám - byl jsem nucen se bavit s místními, díky čemuž jsem se dozvěděl spoustu věcí, které jsem na internetu nenašel, navštívil jsem spoustu neturistických míst, nebo jsem bydlel u indické rodiny. Bylo to také poprvé, co jsem cestoval vlakem v Indii a přes noc. Vlaky mají lehátka, na kterých se převážně spí. Celý vlak hrozně smrdí, nedá se v něm dýchat a je v něm příšerné dusno. Mimo to je zde velké riziko, že se vás někdo z vlaku pokusí okrást o vaše zavazadla, nebo vám jen vzít cokoliv z kapes, ale zážitek je to silný a postupem času si člověk i zvykne a přijde mu cestování vlakem naprosto normální záležitost.

957EE15D-8E5F-460D-A9E2-E850E6D9E7B8

Osobně bych se do Delhi vrátil jen z toho důvodu, že tam bydlí můj dobrý kamarád a nebo kdybych cestoval ještě s někým jiným. Na přílet pro “nováčky v cestování” to ovšem není to nejrozumnější město, ale já se často řídím metaforou hozením dítěte, které neumí plavat, do vody a nechat ho, buď se naučí plavat, nebo udělá maximum pro to, aby se dostalo na břeh. Já se v Delhi cítil jako tohle dítě, “plavat” jsem se sice nenaučil ale zkušeností jsem nasbíral nespočet a z těhle zkušeností čerpám doposud.

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz