Technické konopí se pěstuje již po dobu tisíců let, bylo první zemědělskou plodinou a dokázalo by zmírnit nejeden klimatický problém. Dnes je ale konopí stále považováno za tabu, pojďme si projít dějiny spjaty s touhle zázračnou rostlinou a přiblížit si důvod, kvůli kterému je konopí pleteno s marihuanou a spolčováno s drogami a kriminalitou.
Konopí je původem z Asie, kde bylo od roku 2800 před naším letopočtem pěstováno za účelem využití konopného vlákna. Císař Shen Nung začal mezi svůj lid šířit povědomí o konopí, o tom jak z něj tkát a o síle jeho vlákna.
Mezi nejstarší nálezy patří hrnky z Taiwanu z roku 8000 před naším letopočtem, ve kterých bylo konopí hlavní přísadou. Z podobného období byla nalezena látka v Mezopotámii.
Konopí se postupem času dostalo i do Evropy, některé zdroje uvádí, že se konopí začalo šířit do západních zemí okolo roku 800 před naším letopočtem dopravováno přes hedvábnou stezku.
V Číně bylo konopné vlákno používáno na výrobu oblečení, provazů nebo třeba prvního konopného papíru kdy se do rozdrceného vlákna přidávala kůra a voda. Nejstarším zachovalým konopným papírem je buddhistický text z 2. až 3. století našeho letopočtu.
Čína si nechala výrobu konopného papíru pro sebe až do 5. století našeho letopočtu. Konopný papír si ovšem našel cestu do jiných kultur, například Gutenbergova bible (celosvětově nejdražší a nejvíce překládaná kniha) byla napsána na konopný papír.
Konopí si oblíbili králové, krejčí, námořníci a samozřejmě farmáři a to hlavně kvůli síle konopného vlákna, kvůli množství, které lze na malé ploše vyprodukovat a kvůli rychlosti, v jaké konopí roste.
Konopí mělo spoustu užití a stalo se ekonomicky velmi významné. Nejlepší na konopí bylo, že rostlo rychle, téměř kdekoli a jen za pomoci dešťové vody.
V roce 1500 našeho letopočtu se konopí začalo pěstovat v Chile a chvíli na to i v Severní Americe.
Zatímco se konopí stalo důležitým materiálem na výrobu lodí, Čína jej používala na léčení různých nemocí nebo také jako doplňky stravy.
Světový obchod, nebo třeba stavba pyramid, vše díky síle provazů z konopného vlákna, které bylo odolné vůči soli a UV. Pro námořníky na konopném laně bylo nejlepší to, že často obsahovalo konopná semínka a tudíž si mohli konopí zasadit téměř kdekoli a za 4 měsíce mohli tkát nová lana a provazy.
Kryštof Kolumbus vděčí i konopí z objevení Ameriky. Konopí bylo v téhle době velmi populární v Anglii. Král Jindřich VIII. dokonce podepsal zákon, podle kterého každý farmář musel ročně vypěstovat určité množství konopí.
Konopí bylo velmi populární v Americe a bylo pěstováno většinou farmáři, mezi které ve své době patřili například Benjamin Franklin, John Adams, George Washington, či Thomas Jefferson.
Úpad konopí
Až do roku 1920 bylo 80% celosvětového oblečení vyrobeno právě z konopí.
Prvním důvodem úpadku konopí byla náročnost zpracování, tkát jemnější vlákna trvalo spoustu dní. Z toho důvodu začalo být konopí zaměňováno za bavlnu, se kterou bylo v té době jednodušší pracovat.
Od 1930 začaly petrolejové společnosti propagovat syntetické látky. Tyhle společnosti ovšem považovaly konopí za hrozbu, které se chtěly zbavit a nebyli jediní. Konopí bylo potencionálním rivalem pro ocel, jelikož je pevnější a lehčí. Konopí se dále dá využívat jako bio palivo. Spousta majitelů nakladatelství vlastnila i obrovské množství lesů, které byly využívány na výrobu papíru, není proto divu, že ve svých novinách začali publikovat články právě proti pěstování konopí.
Americká vláda se pod tlakem petrolejových společností rozhodla uvést v platnost daň na konopí a jeho prodejce. V roce 1937 byl v platnost uveden úplný zákaz pěstování konopí. Zbytek světa uvedl zákaz krátce poté, konopí bylo klasifikováno mezi opiáty a narkotika.
William Randolph Hearst vlastnil jednu z největších amerických novinových společností a spoustu lesů, ze kterých dodával dřevo na výrobu papíru. Sám moc dobře věděl, že sklizeň konopí a jeho kultivace je finančně výhodnější (zatímco konopí se dá sklidit každé 4 měsíce, stromy rostou až 80 let), v čemž viděl potencionální hrozbu pro jeho byznys. Aby se konopí zbavil, investoval do šíření zpráv o marihuaně ve spojení s drogami a s mexikánci, to vše v negativním světle.
Harry J. Anslinger bojoval po boku Hearsta za zabanování hempu. Byl také v čele federálního úřadu narkotik a byl též známý rasista. V roce 1937 spolu sepsali a prosadili výše zmínění pánové daňový zákon o marihuaně, který z konopí udělal ilegální rostlinu. Tenhle zákon posloužil jako předloha pro Richarda Nixona, který v roce 1970 vytvořil zákon o regulaci látek v konopí.
Od roku 1990 se soudně bojuje za opětovné legalizování pěstování technického konopí bez obsahu THC látek.